Post-covidové poruchy čichu zhoršují kvalitu života

Stáhnout PDF English version

Autoři: P. Brothánková ^1,2 ; J. Vodička ^1,2 ; H. Faitlová ¹
Působiště autorů: Department of Otorhinolaryngology and Head and Neck Surgery, Pardubice Hospital ¹; Faculty of Health Studies, University of Pardubice ²
Vyšlo v časopise: Otorinolaryngol Foniatr, 75, 2026, No. Ahead of Print, pp. 1-6.
Kategorie: Původní práce
doi: https://doi.org/10.48095/ccorl2026-001

Souhrn

Cíl: Porovnat výskyt kvalitativních změn čichu v závislosti na etiologii pomocí cílených otázek. Dalším cílem bylo posoudit dopad ztráty čichu na kvalitu života. Metodika: Dotazník vyplnilo 260 osob s poruchou čichu v letech 2017–2023. Kvalita života související s poruchou čichu byla hodnocena dotazníkem čichové dysfunkce. Tíže poruchy čichu byla zhodnocena Testem parfémovaných fixů (OMT –⁠ Odorized markers rest) a Sniffin’ Sticks testem (vyšetření prahu a 16složkový identifikační test). Zastoupení v etiologických skupinách: covid-19 (n = 58), povirová (n = 66), poúrazová (n = 42), sinonazální (n = 32), idiopatická (n = 42), ostatní (n = 20). Výsledky: Nejčetnější zastoupení kvalitativních poruch čichu je po covidu-19 (n = 58, parosmie 78 %; p < 0,01; fantosmie 60 %; p < 0,01) ve srovnání s ostatními etiologickými skupinami. Pacienti s hyposmií signifikantně četněji udávají parosmie (61 vs. 36 %; p < 0,01) a fantosmie (47 vs. 30 %; p < 0,01) než pacienti s anosmií. Signifikantní rozdíl (p < 0,01) v četnosti negativních tvrzení ukazuje nejvyšší míru utrpení pro pacienty po covidu-19. Nejlépe s poruchou čichu v kladném smyslu (četnost pozitivních tvrzení) vyrovnají respondenti se sinonazální poruchou čichu (p = 0,02). Závěr: Pacienti s poruchou čichu po onemocnění covidem-19 vnímají nejhůře kvalitu života. Zároveň se nejobtížněji vyrovnají s problémy v kladném smyslu. Parosmie a fantosmie se nejčetněji objevuje ve spojení s povirovou poruchou čichu, explicitně po covidu-19. Pacienti, kteří po onemocnění covidem-19 trpí poruchou čichu, vykazují nejnižší kvalitu života a mají velké potíže se zvládáním tohoto stavu.

Klíčová slova:

kvalita života – čich – poruchy čichu

Zdroje

Frasnelli J, Hummel T. Olfactory dysfunction and daily life. Eur Arch Otorhinolaryngol 2005; 262(3): 231 –⁠ 235. Doi: 10.1007/ s00405-004-0796-y.
Yang D, Wang J, Ni D et al.. Reliability and validity of the Chinese version of the Questionnaire of Olfactory Disorders (QOD) when used with patients having olfactory dysfunction. Eur Arch Otorhinolaryngol 2016; 273(10): 3255–3261. Doi: 10.1007/s00405-015-3869-1.
Hernandez AK, Landis BN, Altundag A et al. Ol-factory nomenclature: An orchestrated effort to clarify terms and definitions of dysosmia, anosmia, hyposmia, normosmia, hyperosmia, olfactory intolerance, parosmia, and phantosmia/olfactory hallucination. ORL 2023; 85(6): 312–320. Doi: 10.1159/000530211.
Lerner DK, Garvey KL, Arrighi-Allisan AE et al. Clinical features of parosmia associated with COVID-19 infection. Laryngoscope 2022; 132(3): 633–639. Doi: 10.1002/lary.29982.
Lechien JR, Chiesa-Estomba CM, De Siati DR et al. Olfactory and gustatory dysfunctions as a clinical presentation of mild-to-moderate forms of the coronavirus disease (COVID-19): a multicenter European study. Eur Arch Otorhinolaryngol 2020; 277(8): 2251 –⁠ 2261. Doi: 10.1007/s00405-020-05965-1.
Hopkins C, Surda P, Vaira L et al. Six-month follow-up of self-reported loss of smell during the COVID-19 pandemic. Rhinology 2021; 59(1): 26–31. Doi: 10.4193/Rhin20.544.
Toledano A, Rodríguez G, Martín AM et al. Quality of life in patients with smell loss due to upper respiratory tract infection. Am J Otolaryngol 2011; 32(6): 504 –⁠ 510. Doi: 10.1016/j.amjoto.2010.11.002.
Simopoulos E, Katotomichelakis M, Gouveris H et al. Olfaction-associated quality of life in chronic rhinosinusitis: adaptation and validation of an olfaction-specific questionnaire. Laryngoscope 2012; 122(7): 1450 –⁠ 1454. Doi: 10.1002/lary.23349.
Schalek P, Otruba L, Hahn A. Quality of life in patients with chronic rhinosinusitis: a validation of the Czech version of SNOT-22 questionnaire. Eur Arch Otorhinolaryngol 2010; 267(3): 473–475. Doi: 10.1007/s00405-009-1180-8.
Fonteyn S, Huart C, Deggouj N et al. Nonsinonasal-related olfactory dysfunction: a cohort of 496 patients. Eur Ann Otorhinolaryngol Head Neck Dis 2014; 131(2): 87 –⁠ 91. Doi: 10.1016/j.anorl.2013.03.006.
Hummel T, Landis BN, Hüttenbrink KB. Smell and taste disorders. GMS Curr Top Otorhinolaryngol Head Neck Surg 2011; 10: Doc04. Doi: 10.3205/cto000077.
Croy I, Yarina S, Hummel T. Enhanced parosmia and phantosmia in patients with severe depression. Psychol Med 2013; 43(11): 2460–2464. Doi: 10.1017/S0033291713001773.
Vodička J, Menšíková A, Balatková Z et al. Fyziologické hodnoty čichových testů v české populaci. Otorinolaryngol Foniatr 2011; 60(3): 148–152.
Altundag A. Parosmia and Phantosmia: Managing Quality Disorders. Curr Otorhinolaryngol Rep 2023; 11(1): 19 –⁠ 26. Doi: 10.1007/s40136-023-00441-w.
Holý R, Kalfeřt D, Vašina L et al. Olfactory event-related potentials (OERPs) and trigeminal event-related potentials (TERPs) in subjects after Covid-19 infection: single-center prospective study. J Appl Biomed 2024; 22(3): 149–154. Doi: 10.32725/jab.2024.020.
Holý R, Vorobiov O, Janoušková K et al. Olfactory event-related potentials and trigeminal event-related potentials –⁠ first experience with objective olfactometry in the Czech Republic. Otorinolaryngol Foniatr 2024; 73(3): 134–143. Doi: 10.48095/ccorl2024134.
Elkholi SMA, Abdelwahab MK, Abdelhafeez M. Impact of smell loss on the quality of life and adopted coping strategies in COVID-19 patients. Eur Arch Otorhinolaryngol 2021; 278(9): 3307 –⁠ 3314. Doi: 10.1007/ s00405-020-06575-7.
Martončíková M, Doležal P, Fabianová K et al. Remote psychophysical testing of smell in patients with persistent olfactory dysfunction after COVID-19. Scientific Reports 2023; 13 : 14090. Doi: 10.1038/s41598-023-41395-9.

Conflict of interest statement

The author of this paper declares that she has no conflict of interest in relation to the topic, development, and publication of this paper and that the development and publication of this paper was not supported by any pharmaceutical company. This declaration also applies to all co-authors.